Rady-nejen pro začátečníky
Mýtus o přenosu nemoci z člověka na fretku
Bruce H. Williams, DVM (© Bruce Williams, 2008), Diplomate, American College of Veterinary Pathologists, překlad JUDr. Pavla Henzlová
Zoonotická choroba je definována jako infekční choroba, která může být přenášena mezi lidmi a zvířaty.
Odpočívá, nebo je nemocná? Foto Johana SedlářováJestliže budete hledat na internetu informace o zoonotických chorobách fretek, velká většina chorob, které najdete, jsou ty, kterými trpí fretky, a které jsou ve skutečnosti pouze vzácně přenosné na lidi.
Je podstatný rozdíl mezi potenciální a skutečnou zoonotickou chorobou.
Většina diskusí o zoonotické chorobě se týká možného přenosu choroby a tyto diskuse mají ve skutečnosti varovný charakter – jsou založeny na obavě z ohrožení a často postrádají pravdivé opodstatnění.
Pro změnu bych chtěl nyní pohlédnout na zoonotickou chorobu z druhé stránky. Pojďme se podívat, kolik nemocí je přenášeno z lidí na fretky, a při tom snad i rozptýlit několik mýtů a nesprávných informací.
Tím posledním, co si každý fretkař přejeje přivodit svojí fretce nemoc. Mnoho fretkařů se nyní shání po co nejlepší stravě, snaží se zajistit co nejlepších životní podmínky a najít co nejlepší způsob, jak svým fretkám zajistit dlouhý život bez stresu. Když onemocníme, tak tím posledním, co si přejeme, je nakazit své domácí mazlíčky. Tak kdy jsou ohroženi?
Fretky a lidé mají hezkou řádku společných původců infekčních chorob
ale téměř nikdy si je nepřenášejí přímo. Například jak fretky, tak lidé se mohou nakazit Mycobacterium bovis, což je jedna z bakterií, která způsobuje lidskou tuberkulózu. Neexistuje však žádný doložený případ, že by kdy nakažení lidé přenesli tuberkulózu na fretky. To samé se týká vztekliny, salmonelózy a trychofycie (kožní onemocnění), tedy všech těchto nemocí, kterými se mohou nakazit jak lidé, tak fretky, ale které prostě nepřecházejí z lidí na jejich domácí mazlíčky.
Existuje mnoho dezinformací, které přicházejí z obou stran – jsou to jak dobře míněná varování lidí o chorobách, kterými se můžete nakazit od své fretky, tak dobře míněná varování fretkařů o možném nebezpečí hrozícím vaší fretce. Ale ve většině případů je skutečné nebezpečí naprosto pomyslné.
Chřipka - nejběžnější nebezpečí
Začněme se skutečným a relativně běžným nebezpečím – chřipkou. Chřipka je nemoc (a ve skutečnosti patrně jediná), která je obecně přenosná z lidí na fretky. Fretka je jedno z nejnáchylnějších zvířat k chřipce a je schopna se nakazit každým typem chřipky – starým, novým i takovým, který budeme mít až za pět let.
Takže fretka je velice náchylná k vaší obvyklé, běžné chřipce. Všichni chceme, aby nás naši domácí mazlíčci rozveselovali, když jsme nemocní, ale stačí jedno kýchnutí do obličeje vašemu chlupáčkovi v akutním stadiu chřipky (ten první den chřipky, kdy máte horečku, všechno vás bolí a teče vám z nosu) a vaše fretka s vámi bude brzo sdílet vaše lůžko nemocného.
Jak vypadá chřipka u fretek?
Hodně podobně, jako u vás – uslzené oči, rýma, kýchání, nechuť k jídlu a nevolnost. Co je „nevolnost“ u fretky? Nevolnost znamená, že váš kamarád nevylézá z klece, neposkakuje po místnosti a prostě se chová „nefretkově“.
Největším rozdílem mezi chřipkou u fretek a chřipkou u lidí je délka trvání. My jsme nemocní 3-5 dní, ale fretky jsou nemocné 2-3 týdny. Ale u obou těchto živočišných druhů se jedná v podstatě o stejnou chorobu. U fretek trvá chřipka déle – představte si mít chřipku 3 týdny!!! Chřipka však neohrožuje fretky na životě, s výjimkou případů, kdy se fretkaři dělí se svými malými kamarády o své volně prodejné léky. Humánní léky proti chřipce obsahují některé ingredience, které jsou pro fretky jedovaté – zejména ty, které obsahují tylenol (acetaminophen). Dokonce i malá dávka acetaminophenu způsobí fretkám fatální poškození jater.
Skutečně nejlepší léčbou chřipky je její prevence – nepřibližujte se ke svým chlupáčkům, když máte pocit, že na vás něco leze a důkladně si myjte ruce, když se necítíte dobře.
Chřipka je skutečně nejobvyklejší možnou chorobou, kterou můžete přenést na svoji fretku, všechny ostatní infekční choroby spadají do oblasti „možné, ale vysoce nepravděpodobné“.
Je množství původců infekčních chorob...
jež mohou vyvolat chorobu jak u lidí, tak u fretek, avšak k jejich přenosu by musely být splněny zcela specifické podmínky. Obvykle by jeden z nich (člověk nebo fretka) nebo oba (člověk i fretka) museli mít sníženou imunitu a být zralí k infekční chorobě. Oslabená imunita se většinou objevuje u velice starých a velice mladých jedinců obou živočišných druhů, a u lidí, kteří mají oslabenou imunitu v důsledku transplantací orgánů, v průběhu chemoterapie, nebo pacientů trpících AIDS. V případě fretek se oslabená imunita může objevovat u zvířat, která užívají vysoké dávky steroidů k léčbě insulinomu nebo nemocí souvisejících s imunitou.
Cesta přenosu infekčních chorob
...je rovněž důležitá. Když se zamýšlíme nad původci infekčních chorob, kteří jsou schopni nakazit jak lidi, tak fretky, pak jsou to původci infekční chorob v dýchacím ústrojí, kteří s největší pravděpodobností přeskočí z majitele na domácího mazlíčka (většinou kašlem nebo kýchnutím, jímž se vylučují viry nebo bakterie). Možnost přenosu gastroenteritidy je dosti vzdálená a případné okolnosti přenosu této choroby (většinou stolicí) by zřejmě byly neobvyklé. A konečně možnost přenosu původců infekčních chorob krví by byla nejvzdálenější, neboť kontakt domácího mazlíčka s krví svého majitele je za všech reálných okolností dosti nepravděpodobný.
Zlatý stafylokok
A nyní je na místě krátká zmínka o MRSA (zkratka pro meticilin resistentní Staphylococsus aureus "zlatý stafylokok"), neboť fretkaři se toho často obávají. MRSA se stává vážným zdravotním problémem u lidí a má za následek infekci kůže, která je odolná vůči většině známých antibiotik. Dnešní MRSA je důsledkem relativně liberálního využívání (předepisování) antibiotik lékaři a veterináři v uplynulých desetiletích, jakož i ohromná schopnosti této bakterie vytvořit si v poměrně krátké době odolnost vůči antibiotikům. U lidí jsou kožní infekce celkem běžné, ale když se bakterie zachytí drápkem v krevním oběhu, může mít za následek smrtelné onemocnění.
Fretky (zejména ty, které jsou chovány venku nebo v nehygienických podmínkách) mívají stafylokokové infekce, jejichž důsledkem mohou být abscesy (obvykle kožní), mastitida a ojediněle i infekce krevního oběhu, ale zdá se, že MRSA dosud není problémem. Současné veterinární lékařství nepodává žádné zprávy o infekci MRSA fretek. MRSA je nejčastějším problémem lidí, kteří se shromažďují v nemocnicích („MRSA spojená s lékařskou péčí“) nebo na místech, kde přenosu MRSA napomáhá tělesný kontakt – sportovní zařízení, centra péče o děti, přelidněné obytné prostory. Vzhledem k tomu, že prvotním příznakem infekce MRSA je bolestivý kožní vřídek, dám vám pouze následující radu, jejíž dodržení považuji za zcela snadné, a která vás v mnoha případech ochrání před MRSA: nenechávejte fretky v blízkosti vašich bolestivých kožních vřídků. Pro tuto chvíli je případ uzavřen!
Nebezpečná bakterie?
Nedávno také proběhla ve fretčích kruzích jistá diskuse o zvláštní bakterii, která napadá jak lidi, tak fretky, a která se nazývá Clostridium difficile.
C. difficile je všudypřítomná bakterie, která žije v malém množství v zažívacím ústrojí většiny savců. Je to neškodný obyvatel střev, dokud je normální střevní flóra v náležitém poměru, ale může nezadržitelně růst, pokud jsou normální „zdravé“ bakterie zničeny. To se nejčastěji stává, když jsou antibiotika předepisována buď na příliš dlouhou dobu, nebo v nadměrných dávkách, nebo obojí. Při velkém počtu může C. difficile vyprodukovat tolik toxinu, že jím zničí buňky střevní sliznice, a dokonce může být smrtelná. U králíků a morčat i jediná dávka některých antibiotik může stačit k tomu, aby uvedla do chodu tyto souvislosti, ale u masožravců se to stává opravdu zřídkakdy. Tato nemoc se občas vyskytuje u lidí, zejména po operaci nebo po závažné bakteriální infekci, kdy je zapotřebí vysokých dávek antibiotik. Klostridioza (onemocnění způsobené bakterií C. difficile) však není nakažlivou chorobou a objevuje se téměř u všech savců pouze tehdy, když je jejich bakteriální flóra „ve vážném nepořádku“.
O C. difficile se letos se hodně hovořilo poté, co byl toxin C. difficile zjištěn ve stolici fretky, která zemřela s mnoha dalšími na průjmové onemocnění. Avšak vzhledem k tomu, že každý (lidé, fretky a mnoho dalších živočišných druhů) má tuto bakterii běžně v zažívacím ústrojí, lze citlivými testy často zjisti již takovou úroveň toxinu, která je mnohem nižší než ta, která pak působí problémy. Ke stanovení diagnózy C. difficile u zvířat je třeba nejen objevení toxinu v obsahu střev, ale i zjištění charakteristických poškození tkáně (lézí), která C. difficile vytváří na střevní stěně u pitevních vzorků. K pozitivní diagnóze lze dospět pouze tehdy, když jsou splněna obě kritéria. V případech z letošního roku byl zjištěn toxin, avšak nikoli poškození tkáně (léze) – konečnou diagnózou u této skupiny případů byla vážná kokcidióza, nikoli klostridioza.
Existuje mnoho způsobů, jak mohou lidé přivodit fretkám nemoci
Špatnou výživou, špatným způsobem chovu, nedostatkem pohybu, a v některých případech dokonce i odpíráním náležité veterinární péče, například nezajištěním vakcinace. Přenos lidských chorob na naše domácí mazlíčky je až na jednom z posledních míst tohoto seznamu. Když si zapamatujete, že si máte držet své fretky od těla, když máte rýmu, pak zřejmě máte svoji infekční chorobu pod kontrolou.
Onemocnění fretek - INZULINOM
INZULINOM
Popis onemocnění:
Insulinom je nádor z buněk langersansových ostrůvků (buňky tvořící insulin) ve slinivce.
Jde o nejčastější neoplazii u fretek. Inzulin je hormon, který umožňuje většině buněk v těle utilizovat (zužitkovat) glukózu z krve. Zvýšené hladiny inzulinu v krvi způsobují vyšší výstup glukózy z krve směrem do tělních buněk a tím dochází k nebezpečně nízké koncentraci glukózy v krvi. Tento stav se nazývá „hypoglycemie“.
Příznaky:
Hypoglykémie může způsobit širokou škálu příznaků.
Nejčastější je snížená hmotnost zvířete, která může být někdy i jediným příznakem.
Proto je nutné svou fretku pravidelně vážit. Je dobré porovnávat váhu s váhou před rokem v tom samém období (vlivem periodické, fyziologické fluktuace váhy fretek).
Příznaky, které jsou více diagnostické zahrnují episodickou depresi a letargii, která se u některých zvířat může kombinovat s projevy jako je strnutí, slinění, obtížnost zapojení dolních končetin a stavy s těžší hypoglykémií vedou až ke křečím.
Diagnostika:
Diagnostika tohoto onemocnění spočívá ve stanovení hladiny krevního cukru po čtyřech hodinách na lačno (biochemické vyšetření – stanovení glukózy). Zvíře by nemělo být lačné déle než 6 hodin. Přímé měření hladin inzulinu není průkazné (vyšší ani nižší hladina neurčuje diagnózu, neboť hladiny inzulinu v krvi značně kolísají).
Jedinci s hladinou nižší než 3,4 mmol/l potvrdí podezření této diagnózy.
Sonograficky se většina inzulinomů nezobrazuje neboť jde o velmi malé útvary.
Terapie:
Chirurgická:
Chirurgické vyjmuté inzulinomu je řešením, které většinou nevyžaduje další medikaci, pokud se podaří vyjmout veškerou makroskopicky viditelnou tkáň inzulinomu.
Inzulinom se většinou nevyskytuje solitární (jedinný), ale v počtu nejtypičtěji 2-4 nálezů.
Recidivy (znovuobjevení) jsou časté a doba normoglykémie (normální hladiny glukózy) je individuální. Recidiva onemocnění je způsobena tím, že v průběhu operace lze odstranit pouze takové nádorky, které jsou makroskopicky viditelné. Mikrospocké nádorky, které vyjmuty být nemohou, ale mohou v budoucnosti způsobit recidivu onemocnění. Recidiva by se neměla objevovat dříve než za rok, pokud byl výkon co nejlépe proveden.
Výkon by měl vykonávat lékař, který má zkušenosti s takovou operací, protože samotné vyjmutí „všech“ inzulinomů, alespoň těch makroskopických je věc zkušenosti.
Výhodou úspěšného chirurgického výkonu je to, že fretka nemusí být dále medikována (brát léky).
Farmakologická (léky):
U zvířat, kde chirurgická terapie není volbou nebo pokud jí zvíře není schopné je na místě medikace. Nejlepším řešením je kombinace léčiv (uvádím účinné látky) Prednisolon a Diazoxid. Bohužel Diazoxid není v současné době dostupný na českém trhu. Oba léky mají samozřejmě své nežádoucí účinky jejichž projevy jsou individuální. Zrovna tak je individuální jak zvíře na takovou terapii bude reagovat co se potlačení příznaků hypoglykémie týká.
V případě, že se nepodaří udržet hladinu glukózy farmakologicky je chirurgické řešení jedinou volbou.
EPILEPSIE U FRETEK - jak jsme slíbily, ptaly jsme se ve čtvrtek na VFU MVDr Jekla na epilepsii u fretek.. Takže, tato nemoc u fretek NEEXISTUJE !!!!! Pokud vet udá diagnozu epilepsie, je to jiná neurčená nemoc, která může mít příznaky epilepsie, což je právě třeba inzulinom, a takovéto podobné záchvaty. Další takovým onemocněním může být reakce na očkování proti psince, které se ale může projet i až po 4 měsících od vakcinace!!! V žádném příapdě se však nejedná o "klasickou epilepsii". Ta jako taková nemoc se může projevit max u 1 fretky z 1000, a to spíš tak, že se blíže nedokáže určit přesné onemocnění, takže se nechá tato diagnoza. Po tom očkování to je logické, každý jistě ví, že očkování je vždy "prodělané slabé onemocnění proti ktertému se očkuje, např. psi po prodělené psince mohou mít jako následky právě epileptické záchvaty. U fretky toto takto nelze určit, protože prodělaná psinka téměř neexistuje, až na ojedinělé případy u nás v útulku, kde tedy naštěstí tyto fretky žádné následky nemají. Příkladem je např. Vendelínek, který prodělal psinku, celý vyplešatěl, ale je i po 3 letech naprosto OK, a nyní byl na VFU pro podezření na inzulinom, které se ale neprokázalo (to už jen pro rýpaly). Takže shrneme, pokud vám vet určí jako nemoc epilepsii u fretky, už budete vědět, že fretce je něco jiného, na co váš vet nemůže přijít, a tudíž musíte hledat veta, který by určil správnou nemoc a tím pádem odpovídající léčbu.
Onemocnění fretek - ECE
ECE = epizootická katarální enteritida.
ECE je velmi kontaktní, koronavirový průjem charakteristický světle zeleným hlenovitým průjmem. Průjem může být i charakteru žlutého až zeleného. Poprvé se onemocnění začalo objevovat ve Spojených státech a Kanadě od roku 1993. Dále bylo diagnostikováno téměř po celé Americe a Evropě. Původce patří do skupiny coronavirů a šíří se z fretky na fretku.
Může být rovněž přenášen na rukou a oblečení po manipulaci s infikovanou fretkou.
Většinou jde o páchnoucí hlenový průjem trvající jeden až dva týdny. Může způsobit těžký úbytek váhy a dehydrataci. U starých nebo slabších fretek (onemocnění nadledvin nebo insulinom) ECE má závažnější průběh a je nutná intenzivní podpůrná péče. Mladší fretky mohou mít pouze slabší symptomy nebo dokonce nemusejí mít žádné.
Donedávna neexistoval diagnostický test pro ECE. Nejčastější diagnostika byla historie a symptomy onemocnění. Zvracení bylo často jako první příznak infekce.
Zdá-se, že hodně fretek zvrací do 48hodin po vystavení viru.
Několik hodin o začátku zvracení se rozvine průjem. Je velmi důležité sledovat příznaky dehydratace tím, že sevřeme fretce kůži mezi lopatkami a sledujeme návrat této řasy.
(Normálně hydratované fretce nezůstává žádná řasa). Fretky se dehydratují velmi rychle!
Pokud zjistíte u fretky známku dehydratace nečekejte a jděte k veterináři. Fretka začne být zároveň také malátná a spavá. Podpůrná péče je velmi důležitá v této iniciální fázi onemocnění.
Tekutina bude fretce na vaterině zajištěna pomocí injekcí (infuzí), aby se vyhlo dehydrataci.
Vhodná je rovněž suplemetace výživy, což se zajišťuje roztoky obsahující výživu. Fretka pokud déle nejí, tvoří se jí vředy v ústech a střevě. Proto je nutné, snažit se jí alespoň trochu donutit jíst. Pozor na násilné krmení stříkačkami, lehce se fretce může místo do žaludku potrava a tekutina dostat do dýchací trubice a plic a způsobit jí těžký zápal plic.
ECE je závažný virus, který může u vaší fretky způsobit velké riziko dehydratace, malnutrice a vředů.
Fretka by se při adekvátní léčbě měla zlepšit během několika málo dní. Pokud těžký stav trvá déle velmi se zvyšuje riziko komlikací na které fretka často zmírá.
Během onemocnění fretka může mít stolici charakteru semínek. Velmi často se jedná o finální stádium průjmu, který je již na ústupu. Semínková struktura je pouze nestrávené jídlo.
Znamená to, že ne všechnu potravu kterou fretka jí je schopna strávit. Je to tedy ještě vhodný čas pro dietu.
Jedno ze smutnějších faktů o tomto onemocnění je, že vaše fretka může „pouze“ přenašeč viru, aniž by se u ní onemocnění projevovalo, a toto stádium může trvat více než 6měsíců.
Znamená to, že naprosto asymptomatická (bez příznaků) může být „nakažlivá“ pro ostatní.
Virus může být rovněž přenášen na kůži a oblečení lidí, kteří přišli do kontaktu s fretkou s ECE, která ovšem nemusela mít žádné příznaky.
K prevenci je nutné držet vaše fretky od ECE. Budte velmi opatrní při seznamování vašich fretek s jinými. Kvůli dlouhému „ústupu“ ECE je v podstatě nemožné vědět které fretky nosí virus pokud nejeví žádné známky infekce. Pokud jste se setkali s fretkou o které víte, že má ECE, vykoupejte se a vyměňte si oblečení před kontaktem s jinou fretkou. Fretky které proděli ECE mají vyvinutoi imunitu proti koronaviru dlouhodobě. Avšak, tyto fretky mohou v budoucnosti postihnout komlikace onemocnění nebo opět vypuknou „jejich vlastní“ infekce.
A závěr:
Pokud vaše fretka má více než dvě až tři episody zvracení a průjmu, prosím vezměte ji k veterináři.
Veterináři mohou monitorovat hydrataci vaší fretky, doplnit jí tekutiny a případně podat antibiotika (k prevenci sekundární bakteriální infekce) a jinou medikaci.
Existuje mnoho jiných důvodů, které mohou způsobit zvracení a průjem.
Váš veterinář může ale udělat správnou diagnózu.
KASTRACE FRETEK
Operace:
A ještě doplním malý návod, jak na operaci a hlavně po operaci - s fretkou (pokud byste se rozhodli pro klascikou - operativní kastraci):
- v první řadě mnoho veterinářů chybuje v tom, že vám řekne, že fretka nesmí před operací jíst cca 6 a více hodin - soudí tak podle koček.. To je velká chyba!!!! Fretka má velmi krátká střeva, dokáže se "vyprázdnit" během 3-4 hodin. A tím pádem i takový čas stačí, aby fretka nejedla před operací. Takže max 4 hodiny !!!
- dle počasí počítejte s tím, že fretka může cestou prochladnout, např. na podzim či v zimě, i na jaře.. takže s sebou do přepravky nahřátý gelový polštářek či pet lahev s horkou vodou zabalenou v ručníku, aby fretka i cestou v teple.. v létě při velkých vedrech přikrýt jen plenkou hadrovou, aby se fretka nepřehřála.
- když si po operaci fretku přinesete domů (měla by mít léky proti bolesti, a také aplikovanou glukózu).. tak cca 6 hodin po operaci dejte fretce - možno po lžičce, stíkačkou - trochu (cca 10-15 ml) vlažné vody smíchané s medem.. Pomůže to fretku "nastartovat" - "nahodit" její organismus.. Pokud bude chtít fre´tulka dále spát, nechte jí cca další 3-4 hodiny a poté podejte stravu, kterou může dobře spapkat (granulky jsou poměrně těžce stravitelné po operaci), my dáváme nápoj Viyo (je však v současné době těžko k sehnání). Je možné jej nahradit nadrcenými granulkami atd.. Pak nechte freťulku další 3-4 hodiny spinkat. Poté už většinou je v pohodě, sní sama stravu, na kterou je zvyklá (granulky atd). Nechte jí dle její vlastní potřeby proběhnout a tak.. Pro jistotu ji kontrolujte do druhého dne Emotikona smile
- po celou dobu udržujte fretku v teple - podložte jí vyhřívaným polštářkem (elektrickým), či nahřátými gelovými polštářky, možné také použít pet-lahve s teplou vodou.. Fretka má svou vlastní teplotu 38 stupňů, takže prochladne celkem snadno.. Pokud však fretku kastrujete v létě, kdy jsou vedra, pozor na přehřátí.. Je nutné udržovat fretku v teple, ale rozumně Emotikona smile
- druhý den by měla být kontorla u veterináře, zda je vše OK.. také je nadále zapotřebí fretce preventivně podávat antibiotika, po dobu cca 5 dní, při zánětech či prolbémech déle, ale toto vám již sdělí váš dobrý vet.
- stehy je možné vytáhnout po cca 10-14 dnech po kastraci.
- holé bříško fretce zaroste do cca 2 měsíců Emotikona smile
Co se fretčích kluků týče, je kastrace poměrně jednodušší, "jen" se vezmou varlátka, a tím pádem i kluci kastraci snáší lépe. Většinou jsou již pár hodin po kastraci v pořádku.. med i Viyo můžete podat také, ale většinou už kluci normálně běhají a jí i granulky. Někteří veterináři ani ránu po operaci nezašívají, a tím pádem není zapotřebí tahat stehy.. však dávejte o to větší pozor, aby se do rány nedostaly nečistoty. Pokud má fre´táček stehy, tahají se také cca po 10ti dnech. Antibiotika po dobu 5 dnů po operaci by měl však dostávat také - preventivně.
- a ještě jedna důležitá věc - po operacích používám místo kočkolitu dětskou plenku na přebalování, dá se vyměnit několikrát denně za čistou a fretka je stále v čistotě a není zde riziko, že se jí dostane špína či jakákoliv nečistota z kočkolitu do rány.
PODÁVÁNÍ LÉKŮ - ač jsem si myslela, že toto není potřeba vypisovat, zjišťuji postupně, že mnoho chovatelů má problémy dávat svým miláčkům léky.. takže - nejlepší a nejověřenější způsob je jako s dětmi, tj. rozmačkat lék mezi dvěmi kávovými lžičkami na prášek, přimíchat pastu dle chuti fretky (dávala jsem calopet, multivitamínku, lososovou - prostě co jste zvyklí a co fretce chutná, lze také obměňovat Emotikona smile ) no a fretka už pastu jen slíže. U fretek, které toto neznají, myslím pastu, a nejsou na ni naučené, ale to je asi případ od případu jen u nás v útulku, normálně tuto směs dám na prst a vložím fretce do tlamičky, a pak už to jen slíže.. pokud plive, vezmu a vložím znovu.. Nemám s tím problém.. Trochu problémy bývají při dlouhodobém podávní léků (inzulinom apod), to pak už fretka ví, o co jde a nechce to, tak pak je nutno vymyslet jiné varianty, jinou příchuť atd.. Adélce jsem dávala i do convalescence support kaše, která ji chutnala. Další možností, některými lidmi využívanou, já osobně ji tedy nepoužívám, ale jako možnost uvedu, je dát lék vcelku fretce do tlamičky, do krku, aby jej spolkla.. pokud plive, podržet tlamičku, než spolkne. Vím, že to někdo používá, tuto metodu, mě osobně přijde trochu drastická, a mám opravdu dobré zkušenosti s výše zmíněnou formou podávání léků Emotikona smile přeji, aby vaše fretečky nebyly nemocné a nemuseli jste tento návod potřebovat, ale asi si to všichni zkusíme
CESTOVÁNÍ DO ZAHRANIČÍ - EUROPASY
Od ledna t.r. vyšla v platnost nová podmínka pro vystavení europasů. Pro ty, kteří mají stary europas, vystavený do 29.12.2014, se nic nemění, nadále mohou pas používat, pouze si hlídejte termíny přeočkování.
Pro ty, kteří potřebují nový europas, nebo mají pouze očkovací průkaz pro fretku a potřebují nyní vycestovat, vystavení veterinář jinový europas dle nových podmínek. Na první pohled je europas stejný, pouze uvnitř je velká změna, základní údaje o fretce, číslo čipu atd se přelepují vloženou samolepící folií tak, aby tyto údaje nešlo změnit. Datum vakcinace proti vzteklině nemůže jako za dřívějších podmínek veterinář pouze přepsat z očkovacího průkazu do nového pasu, ale je nutná nová vakcinace, v den vystavení pasu či později. Zároveň mějte při cestování na mysli, že očkování musí být staré min. 21 dní, než vycestujete, takže na to myslete včas Emotikona smile Více info na: https://eagri.cz/…/portal/zdravi-zvirat/cestovani-se-zviraty/
Emotikona smile